Švédové nabízejí večeři. Češi penis.

Pondělí, Červen 29th, 2009 | Uncategorized | 1 komentář

Včera, když jsem celá schvácená po náročném dni v práci vedla syna domů od naší milé chůvy, vytrhl se mi najednou z ruky a běžel naproti chlapíkovi, který si to kráčel proti nám. Nebyl můj typ, ale syn ho popadl za ruku a vlekl ke mně.

„To je moje maminka, Tina Kájanská,“ prohlásil pyšně a čekal, kdo na jeho akci dřív zareaguje. Byla jsem to já. S úsměvem jsem se překvapenému pánovi spěšně omluvila, popadla dítě za ruku a odtáhla je pryč.

Asi přišel čas hledání tatínka. Ale kde ho vzít. V práci stále ti samí lidé, nikdo kdo by mohl nebo chtěl tatínkem být. A ani v rodině či mezi přáteli žádného možného adepta nemám.

Zkouším tedy internet. Poprvé v životě. Nechám si poradit od různých kamarádek a volím jednu adresu. A protože mluvím plynně švédsky, jen tak pro zajímavost zkouším i seznamku švédskou.

Zatímco Švéd se nezdráhá napsat i několik odstavců dlouhé povídání, které Vám dá, alespon trošku nahlédnout do jeho myšlenkových pochodů, Čechovi stačí jedna maximálně dvě věty typu: Hledám mladou, krásnou, štíhlou, inteligentní, vtipnou, veselou, spontánní, optimistickou, společenskou, pohodovou, sportovně založenou holku (nekuřačku)…Jo a ještě bych asi měl napsat něco o sobě. Jsem takovej normální, nenáročnej kluk :o ))… Připomínám, že předchozí věta je skutečná, jen jsem ji vykopírovala z oné seznamky. Člověk by možná čekal mladého, krásného, štíhlého, inteligentího… autora. Jím je ale vyučený pětatřicátník s počínající pleší a pivním břichem.

Skoro každý Švéd má v profilu, že rád vaří, zatímco Čech láká potenciální uchazečky na popis svého přirození (délka, tlouštka, tvar…).

Třicetiletí Švédové zdůrazňují, že chtějí založit rodinu. Třicetiletí Češi zdůrazňují, že rodina je to poslední, co je právě zajímá.

Většina zpráv, které jsem dostala od Švédů začíná slovy: Ahoj, Tvůj profil je mi sympatický, máš krásné vlasy. Napíšeš mi o sobě víc?

Češi obvykle začínají takto: Ahoj zrzečko, co taková kočka dělá na seznamce? Skákneme na vínko? A to nezmiňuji nesčetné zprávy s nabídkou nezávazného sexu.

Jasně, ti chlapi chtějí jediné, ať už jsou to Švédi nebo Češi. Chtějí nás, ženy. A to se vším všudy. Ale není ten švédský způsob přeci jen přitažlivější než ta česká přímočarost? Možná je na čase, aby se čeští muži ve vztahu k ženám konečně emancipovali. Do té doby doufám, že na té švédské seznamce najdu vikinga, který se přestěhuje do Prahy. Protože tohle město já opustit nehodlám.

Nechme muže rozsévat. Nic je nezastaví.

Pondělí, Červen 29th, 2009 | Uncategorized | Žádné komentáře

Tak, je mi něco přes třicet. Mám dlouhé zrzavé vlnité vlasy, jsem celkem štíhlá, chlapi mi často (a dost lacině) říkají, že se jim líbí moje velké hnědé oči. Jo. Myslím, že jsem se sebou celkem spokojená. Možná až na nos. Je o trochu větší než by se slušelo. A prsa by mohla trochu povyrůst. Ale to už se asi nepodaří, tak si příště adši koupím nějakou dobrou pusch-upku.

Je mi něco přes třicet. Mám malý byt, na něm hypotéku a v něm skoro žádný nábytek, protože na něj nezbyly peníze. Naštěstí se všechno vejde do vestavěné skříně v chodbě. Postel mám po babičce a sedačku nevím po kom.

A pak mám taky syna. Je mu dva a půl roku. Má krásné modré oči. Vůbec mi není podobný. Protože vypadá jako miniaturní klon svého otce, který zas vypadá jako dokonalý klon George Clooneyho. Až na tu barvu očí tedy. Jednou jsem mu vystříhla oči z jedné fotografie. A nalepila je Clooneymu na fotografii v nějakém časopise. A Clooney vypadal jako klon otce mého syna.

Otec mého syna s námi nežije. Je jako Clooney. Rozsévá své mužství. Možná ne po celé zeměkouli, ale určitě všude tam, kam dojede svou černou oktávií RS. A přitom je vlastně šťastně ženatý. Ach ti muži! Ach ti ženatí muži! Stokrát si můžeme říkat ne, se ženatým prostě nikdy! Ale najednou je to tu. Bum prásk, stačí jedno mrknutí, jeden úsměv a vzájemné vibrace málem rozboří lobby hotelu, kancelář, ulici nebo kde se to právě aktuálně nalézáme.

Ale nevadí. Nechme je rozsévat. Nač se zbytečně trápit a nestát se milenkou? Nač doma plakat nad statutem podváděné manželky? Nechme je rozsévat. Nic je nezastaví. Ani slzy, ani sexy prádlo, ani vrata na petlici. Nechme je a vezměme si z nich to nejlepší. A nad tím ostatním mávněme rukou.

Hello world!

Pondělí, Červen 29th, 2009 | Uncategorized | 1 komentář

vítej na svobodné blogerské základně blogujeme o106. toto je TVŮJ blog a můžeš si s ním tudíž dělat co chceš :-)

napsat nový článek – nadpis, text > publikovat
změnit vzhled – vyber si, jak má tvůj blog vypadat
nastavení – nastav svůj blog
statistiky – sleduj statistiky návštěv – (musíš nejprve aktivovat plugin statpress)

nápověda – zde najdeš nápovědu, pokud ti není něco jasné. klidně se i zeptej.

Archive

Search